Dobrý den, jmenuji se Jana a bydlím v Brně. V současnosti mám se svým expartnerem dohodu o střídavé péči o naše dvě děti, což se však ukazuje jako čím dál tím problematičtější. Můj bývalý partner pravidelně odjíždí na pracovní cesty, přičemž je pryč i po dobu deseti dnů. Po návratu si však bere děti na čtyři dny, což narušuje naši dohodu a naše domácí rutiny. Je velmi obtížné s ním komunikovat, neboť si bere děti, kdy se mu to hodí, a nedbá na moje potřeby. Jako osoba samostatně výdělečně činná mám zajištěné závazky vůči klientům, což mě nutí neustále přizpůsobovat svůj pracovní kalendář jeho požadavkům. Navíc často netuším, kdy se vrátí, což komplikuje rodinnou dynamiku. Vzhledem k tomu, že dochází k napětí mezi dětmi a mnou, ráda bych požádala o změnu, aby děti zůstaly v mé péči a tím se nastolila stabilita v jejich rozvrhu a každodenní komunikaci. V poslední době se děti projevují jako vzteklé, což je pro mě jako matku velmi náročné.

Shrnutí právní situace

Klientka aktuálně vykonává střídavou péči o děti, avšak druhý rodič (otec) soustavně porušuje dohodnutý režim – kvůli pracovnímu vytížení odjíždí na delší čas mimo domov a potom si děti bere nepravidelně podle svých možností, což klientce způsobuje komplikace v zaměstnání (je OSVČ a musí neustále měnit rozvrh). Komunikace s otcem je aktuálně nemožná a nelze se spolehnout na žádný předem daný režim. Klientka zvažuje podat žádost o svěření dětí do své péče, což by přineslo větší předvídatelnost, lepší organizaci a stabilnější prostředí pro děti, zejména s ohledem na jejich školní povinnosti a psychický stav.

Relevantní právní úprava

Hlavním právním rámcem je občanský zákoník, konkrétně § 907 až § 920 zákona č. 89/2012 Sb., který řeší úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti, včetně střídavé a výlučné péče: „Nedohodnou-li se rodiče na úpravě poměrů... rozhodne o ní soud tak, aby byl v co nejlepším zájmu dítěte (§ 907 odst. 2).“ Důležité je, že soud vždy zohledňuje nejlepší zájem dítěte (viz § 875 OZ). Dále je relevantní § 910 a násl., které stanovují vyživovací povinnost rodičů k dětem; při změně režimu péče může být nově určeno či upraveno také výživné. Podle § 474 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, může každý z rodičů kdykoli požádat soud o změnu rozhodnutí ohledně péče o dítě, pokud došlo ke změně okolností.

Relevantní judikatura

Soudy opakovaně rozhodují v případech, kdy střídavá péče není v praxi dodržována a dochází k narušení stability dítěte. Rozhodnutí 70 Co 142/2024-369 a 8 C 204/2024-160 akcentují, že při změně péče soud hodnotí především dlouhodobou stabilitu prostředí, předvídatelnost režimu a komunikaci mezi rodiči. V případě, že jeden z rodičů dlouhodobě porušuje dohody a není schopen plánovat, přiklonil se soud k úpravě svěření dětí do péče druhého rodiče. Rozhodnutí 26 C 123/2025-28 ukazuje, že soud posuzuje i objektivní překážky (práce, nemožnost komunikace), ale vždy je středobodem zájem dětí a zajištění řádu (pravidelnost, školní příprava, emoční zázemí).

Právní hodnocení

Silné stránky případu:

• Prokazatelně narušená pravidelnost péče otcem (pracovní odjezdy, nedodržování domluveného plánu)
• Důvodné obavy o řádný režim dětí a jejich školní přípravu
• Doložený negativní dopad na pracovní život matky

Slabé stránky případu:

• Děti jsou někdy vzteklé na matku – možnost argumentace otce o zatížení vztahu
• Chybí aktuální zápisy (důkazy o tom, jak se děti cítí, zda je režim škodlivý); vhodné by bylo získat vyjádření OSPOD nebo školní zprávy

Možné výsledky

• Nejpravděpodobnější: Soud svěří děti výlučně do péče matky, s jasně stanoveným stykem otce a pravidlem předávání (možno včetně sankcí při nedodržování)
• Alternativně může soud nařídit důslednější sledování režimu a přikázat smírčí pohovor – v praxi spíše neúčinné v situaci, kdy rodiče ztratili schopnost komunikace
• V ojedinělých případech může soud nařídit zprostředkování styků OSPOD nebo jinou autoritou, zejména pokud děti nespolupracují nebo vykazují emoční potíže
• Výživné může být zvýšeno, pokud děti budou nově převážně u matky